Před nějakou dobou jsem zašla na Ramen do Shōyu (Veveří 10, fotka s viditelnými třemi půlkami vajec) a tento týden do Ramen Brno (Václavská 16, fotka se dvěma půlkami vajec). Chtěla jsem ochutnat a porovnat, jak to kde umí.
Wikipedie nám ramen (číst nejspíš jako rámen) popisuje jako vydatnou nudlovou polévku původem z Japonska. Nudle jsou zality silným vývarem s masovou chutí a doplněny vepřovým masem, vejcem na tvrdo a často řadou dalších přísad (sušené houby, mořské řasy nori, wakame nebo kombu, sójová omáčka, miso, atd.).
Já bych ramen popsala jako „nemastný“-neslaný hipster hnus, z kterého se nenajím:
-to „nemastný“ muselo být v uvozovkách, protože jsem si v obou případech pro srovnání dala základní vepřovou verzi a měla jsem fakt problém. A to zejména v Ramen Brno. Kuřecí ramen je na tom prý výrazně lépe, ale ten jsem neochutnala,
-základem má být silný vývar. Vím, co je silný vývar. To je taková vodička, kterou si dáte do pusy a přestože v ní nic neplave, tak máte chuti plná ústa. Nic z toho se nedělo. Vývar byl zajímavý pouze v případě, že jsem v něm měla něco rozmíchané (ale pak to stejně byl slabý vývar s kusy ochucovadla),
– já nejsem žádný velký jedlík, ale z tohohle jsem se nenajedla. Porce nebyla dost velká/sytá a také to neudělalo „příjemné do bříška“. To, co hravě zvládne Phở Bo, tahleta polévka nezvládla ani omylem,
– chuť ramenu je pro mne nevyvážená. Sice tam přidávají „kdecoletíkolem“, ale něco tomu chybí. Podle mne tomu jídlu chybí kyselost, i když v Ramen Brno myslím říkali, že to dochucují octem. Prostě to kulhá, ten popis „nemastné-neslané“ je pro mne přesný,
– že je to hnus jsem řekla proto, že jsem absolutně nečekala, jak špatně se budu po jídle tohoto typu cítit. Zbožňuji vepřo-knedlo-zelo, sushi i pizzu. Jsem ochotná ochutnávat brouky i jelita. Rozhodně se necítím předpojatá vůči žádným potravinám, nevnímám proto ani tady chybu na svém přijímači,
– slovo hipster jsem použila proto, že … obsluha má vousy nejspíš povinně, jen žena měla snad výjimku (úzké kalhoty a kostkovaná košile to jistí). Všechny hipster podniky vypadají trochu podobně – věci nemusí být praktické (design!), židle nemusí být pohodlné (taky design!), hodně pište křídou a lijte limonádu do sklenic od zavařovaček…you can do it!
Poměr cena výkon – nic moc je slabé slovo. V Ramen Brno bylo za misku 195 Kč, v Shōyu 165 Kč. Beru srovnatelnou základní misku.
Komfort byl v obou místech špatný. V Shōyu byla zima (a jídlo mimochodem spíš vlažné, což u polévky v misce je dost výkon). V Ramen Brno bylo vedro k padnutí a ještě topili. V Ramen Brno měli alespoň i nízké židle, v Shōyu jsem si všimla jen vysokých barových, na kterých fakt nerada sedávám.
Čím to zlepšil Ramen Brno byl komiks na stole, ale to jen proto, že ho dělal známý milý člověk 🙂 Jinak i tohle řadím do kategorie „hipsteři“. Pomalované zdi od Tima jim nevěřím.
Ocenila bych, kdyby se našel někdo, kdo by řekl „Ramen je super, mě to moc chutná!“ a celé mi to vysvětlil. V mých přátelských vodách se už někteří našli, ale nepřesvědčili mne. Já obvykle testuji déle, než si udělám názor. Tady nejsem ochotná déle testovat, protože to fakt nejsem schopná znovu jíst. Chcete mne potrestat? Pozvěte mne na ramen….
Ahoj, musím souhlasit. První ramen v životě jsem si dala v Ramen Brno. Vepřový. Popravdě jsem nebyl schopna to dojíst, čím víc to chládlo, tím to bylo nechutnější. Zkusila jsem to cvičně, měla jsem naplánovanou cestu do Japonska, tam je ramen na každém rohu…po ochutnání ramenu v Brně jsem měla strach, co tam budu jíst.
V Japonsku ramen všude. Vepřový. Bylo to fakt za trest, nechtěla jsem si to dávat po předešlé zkušenosti. Pak jsem tomu dala šanci a … bylo to skvělé. Opravdu jsem si pochutnala, do podniku jsme se pak vrátili ještě jednou, než jsem se zase přesunuli do jiné oblasti a do teď se mi po tomhle ramenu stýská. Takže moje zkušenost…v Brně to asi jen neumí, protože v Japonsku, přesně v ramenárně naproti nádraží v Toyamě 😀 byl naprosto bez komentáře.