Tvoření

Jak se tvoří larpové šípy

Protože se chystám na Bitvu pěti armád (B5A), musela jsem si zvolit zbraň. Raději jsem se dala na lučištnici, prý nepřijdou tolik k úhoně. Na druhé straně, ale stráví mládí přípravou šípů…


Inspirovala jsem se několika různými postupy a samozřejmě pravidly (například minimální měkčení šípu je dáno, nesmí se použít kov atp.). Měla jsem k dispozici vzorové šípy od milého souseda, takže spoustu věcí jsem si mohla naměřit na nich. Soused mi totiž půjčuje i luk – pořiďte si taky takové skvělé sousedy.

První fáze bylo vyloupit Hornbach, následovalo řezání tyček a výroba první fáze zářezu – s tím mi pomáhal přítel.
Následovalo ošmirglování týbla (to je ta tyčka od šípu) dohladka a doladění zářezu (pilník, akuvrtačka, šmirgl).

Další fáze je, že si uděláte roládu z proužku koberce a tu nalepíte na konec týbla. Na to potom přijde vršek od PET. To je základ šípové hlavice a je to tam proto, aby se tyčka nevydrala po několikátém výstřelu ven a nevystřelila někomu oko.

Roládu s vrškem na tyčce nacpete do kusu mirelonové trubky (řezat rovně).

Část trubky, kde není vršek s roládou, seříznete. Je to budoucí pokus o aerodynamiku.

Ořezanou část trubky se pokusíte stáhnout power-tapou, abyste později zjistili, že to nedrží a musíte to zajistit ještě víc.

Příprava měkčené části hlavice probíhá tak, že si uděláte na každý šíp dvě kolečka z karimatky a jedno kolečko z molitanu a „strašlivě“ to k sobě přilepíte. Dobře zatížit!

Na spodní část šípu s tyčkou nalepíte horní mekčenou část. Na to potřebujete spoustu Chemoprenu Extrém, kuchyňsku minutku a otevřené okno.

Tělo šípu objedete power-tapou, necháte vrchní část molitanu koukat ven.

Na hlavici šípu nálepíte křížem krážem pruhy kobercovky, následně objedete kobercovkou celý šíp, dole dobře stáhnete a ještě zajistíte kobercovkou (ano, kobercovky vůbec nelepí, už to vím taky).
Bonus: moje oblíbená scéna s kobercovkou
https://www.youtube.com/
watch?v=earS7WgI8dc

Když jsem měla hotové hlavice, zkusila jsem udělat pár flu-flu letek, jestli to bude fungovat. Srovnala jsem sousedkovy šípy s klasickým krásným opeřením, moje šípy bez letek a moje šípy s flu-flu letkami. Když foukalo, tak se moje šípy cca po 15-20 metrech od výstřelu začaly stáčet, jinak létaly prakticky stejně. Takže jsem se rozhodla, že jdu jen do flu-flu letek, jinak by mne asi trefil šlak, kdybych dělala klasické. Stejně se střílí obvykle tak do 10 m.
Flu-flu letku prostě uděláte tak, že rozčešete hřebínkem provázek a nalepíte

Samozřejmě…nedrží mi pořádně ani ta power-tape, takže ještě asi budu dolaďovat s vteřiňákem, ale to se týká jen rožků. Takže je to buď jen estetické, nebo esteticko-aerodynamické, na bezpečí to nemá vliv.

Tak tady jsou – 30 krasavců a dokonce v barvách našeho rodu nachystaných na to, že jich z víkendu dovezu….a já mám odhad, že tak 10. Můžeme se vsadit 
Tipuji, že mne stáli (ti krasavci) tak 10-12 hodin času + materiál kolem 1.000,- Kč.
Naštěstí jsem se měla s výrobou kam v bytě vcelku neškodně uklidit, protože jinak bych litovala svoje spolubydlící, až by šlápli na patnácté víčko od PETky, nebo se přerazili o hromadu tyček.

A ještě něco – samozřejmě, že musí být nějak označené, protože je lučištníci mají podobné.


 Aktualizace po bitvě: Z 30 šípů mi jich zbylo reálně 22. Střílela jsem hodně, trefovala jsem se dobře a přestože šípy byly dřevěné, vydržely dost – příklad….uhni, stojíš mi na šípu! V dešti by bylo značně hůř samozřejmě, to se při prošlápnutí ohnou.

Specifická barevná kombinace (ladící k barvě rodu i mého kostýmu) a atypické letky (druhé takové jsem vůbec neviděla) způsobily, že se ke mě šípy vracely jako na magnetek. Když jsem je nenašla já, donesl mi je někdo jiný. A někdy jsem obešla hromady s posbíranými šípy, nenašla jsem ani jeden….otočím se a někdo mi nese celou náruč

Mají nevýhodu, že hlavice nejsou vyměnitelné – na druhou stranu…z týbla je nedostanete ani heverem, takže byly fakt bezpečné. A k tomu se ráda pochlubím, že jsem dostala pochvalu za nadstandardně dobře udělané hlavice. 

Měla jsem šípy fakt hodně měkoučké, což mělo jedinou nevýhodu. Když jsem někoho trefila třeba do nohy, ani to někdy necítil, takže třeba neuznal zásah (ha a ten šíp se tam dostal asi jak). Na druhou stranu…tohle riziko beru radši, než někomu vystřelit oko. 

Staly se mi dva špatné zásahy:
1) Za ten první nemůžu, i když mne to mrzí. Mířila jsem na nohy jednomu, on náhodně posunul štít, šíp se odrazil od štítu a narazil chlápkovi vedle do rozkroku. A mám podezření, že právě kvůli tomu odrazu to nebylo měkčenou stranou, ale bokem týbla. Chudák se sroloval a zajel dozadu. 
2) Možná jsem špatně zamířila, možná do mě někdo zezadu strčil, když jsem vystřelila, nevím jistě. Trefila jsem chlápka bez helmy z boku do hlavy. No ale…než jsem se posunula o pár cm vedle, abych viděla, jestli je ok, už bojoval dál. Takže – sláva měkčeným šípům.

Tohle sdílím!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *