Studené pochutnání jednoduše ve vegan, bezlaktozové a potenciálně bezlepkové verzi
To máte tak. Všimla jsem si receptu v Albert magazínu. Jenže, co čert nechtěl. Bylo to založeno na datlovém spodku a velmi kokosovém vršku. A to nebylo ono. Jenže to vrstvení, ta představa máty….prostě jsem si musela recept předělat podle svého. Zkonzultovala jsem to s kamarádkou, která má v malíčku rostlinné verze jídel, a spojila jsem to s variací na korpusem odtud. Všechno jsem to přepočítala během tvoření receptu ještě jednou přepracovala, počkala pár měsíců s předpřipraveným receptem a….tadááááááááááááááááá! 😀
Co se týká sušenek do korpusu, tak bych obecně pro vegan verzi vybrala třeba Lotusky, ale tady to chce něco víc neutrálního. Z domácích třeba něco takového. A kupované v mojí představě něco jako Zemančiny kačenky – no jo…matka 😀 Nicméně nezapomeňte, že výběr sušenek souvisí i s tím, kolik cukru dáte do korpusu – dle chuti, řekla bych.
Během přípravy jsem zkusila použít dortovou formu, jenže tam vycházel příliš tlustý korpus kvůli menšímu průměru. Takže jsem to ještě neztuhlé předělala do koláčové formy.
BTW mám novou koláčovou formu. Že to existuje, na to mne navedla Natasha, když jsem to viděla u ní v receptu. A pak jsem vcelku překvapeně zjistila, že to má i Tescoma (Forma s vlnitým okrajem a odnímatelným krajem Delicia 28 cm). Aha! Jde o to, že máte zvlášť kraj s malým okrajem a zvlášť střed formy. Takže můžete nakonec mít koláč na placce a krájet ho a nezavazí vám forma. Možnou nevýhodou je to, že když s tím budete blbě manipulovat, může to propadnout v nechtěnou dobu. Ale pro rizikové případy mám ještě druhou formu, kterou jsem „vždycky chtěla“ 🙂
Pokud nemáte žádná speciální omezení, tak určitě bude fungovat použití klasického jogurtu, nebo obecných neutrálních sušenek jako třeba BEBE (pak asi bez cukru). Kokosový olej bych nedoporučila nahradit, protože jsem to nezkoušela. Chová se jinak než máslo. Ještě tak v korpusu by to asi šlo.
NEPEČENÉ ŘEZY S MÁTOU (kulatá koláčová forma cca 28cm)
Potřeby korpus:
- 200 g / 1,5 hrnku (vegan, bezlepkových) sušenek
- 5 lžic kokosového oleje
- 1/4 hrnku moučkového cukru (pokud máte sladké sušenky, tak vynechat, u mých „kačenkových“ to odpovídalo)
Potřeby první bílá vrstva:
- 100 g kešu
- 200 g (mandlového, bezlaktozového) bílého jogurtu
- 75 g moučkového cukru
- 50 g kokosového oleje
- 1 lžíce šťávy z citronu
Potřeby druhá zelená vrstva:
- 100 g kešu
- 200 g (mandlového, bezlaktozového) bílého jogurtu
- 75 g moučkového cukru
- 50 g kokosového oleje
- hrst čerstvých listů baby špenátu
- hrst čerstvé máty
Na dekorace dle vašich možností, potřeb a vybavenosti vašeho obchodu:
- 200 ml (bezlaktozové/veganské) smetany na šlehaní
- ztužovač šlehačky
- horní krásné lístky čestvé máty
Postup:
Kešu si „namočte“ do jogurtu. Rozdělte si do dvou misek – jako zvlášť na první a na druhou vrstvu. Kdybyste měli dobrý mixér, tak to namáčet předem nemusíte. Jenže já nemám 🙂 Ideálně to udělat klidně pár hodin předem. Minimum je tak 30 minut.
Sušenky v mixéru rozmixujte. Smíchejte sušenky v misce s rozpuštěným kokosovým olejem a cukrem (podle chuti a sladkosti sušenek).
Směs na korpus namačkejte na dno formy. Dejte ztuhnout. Stačí třeba 30-60 minut.
Pak na první bílou vrstvu smixujte namočené kešu v jogurtu s kokosovým olejem, citronovou šťávou a moučkovým cukrem. Mixujte několik minut (mě funguje i nic-moc blender) dohladka.
Nalijte na korpus a nechte ztuhnout v lednici. Já jsem nechala přes noc, ale asi by to bylo i dřív.
Na zelenou vrstvu smixujte namočené kešu v jogurtu, moučkový cukr, kokosový olej, mátu a špenát. Mixujte několik minut (mě funguje i nic-moc blender) dohladka.
Nalijte na korpus s bílou náplní a nechte ztuhnout v lednici. Já jsem to tam nechala 8 hodin, ale stačilo by asi míň.
Ztuhlý korpus můžete ozdobit našlehanou smetanou a čerstvou mátou. A nebo jedlými květy. Nebo třeba hoblinkami bílé čokolády po okrajích…určitě na něco přijdete. No a nebo to prostě nezdobte. Taky dobrý.
Použila jsem našlehanou bezlaktozovou smetanu a mátu (dokud venku nezmrzne). Šlehačku jsem dala do „udělátoru na zdobení“ a aplikovala. Já mám takovou věcičku od Tupperware (Kouzelnice, ale já mám starší verzi), ale běžně prostě cukrářský sáček s hvězdicovou špičkou.
Je to takový recept typu „během dne mám párkrát čas a večer si to dáme“. Začala jsem připravovat první den večer a…druhý den večer už to bylo i snězené 😀
Dejte si pozor na to, že řezy nechtějí být dlouho mimo lednici, jinak přestanou držet tvar samy o sobě (aha, kokosový olej). Takže si naložte, vychutnejte a skliďte zpět. Nebo to musíte mít alespoň ve formě, která bude držet tvar trochu déle. Ale obecně držte v chladu.
Měla jsem koláč ve svojí nové formě (viz výše), jen jsem to objela párátkem okolo a okrej šel v pohodě sundat.
Původní recept jsem nakonec vlastně změnila dost od základů. Ale velmi jsme si pochutnali, tak jsem nechala změněnou verzi. Recept jsem sice chtěla dělat v létě, ale počkal na začátek podzimu. Tak krásný podzim / léto i vám.
