Bez lepku a s křehkým vespod
Inu, já si většinou 1 x ročně koupím časopis Apetit. Prostě neodolám tomu vánočnímu a taky si chci asi přivolat „staré dobré časy“, kdy jsem ho odebírala a těšilo mne to. Vždycky se tedy v posledních letech opakuje to, že tam najdu recepty, které znám už 10 let zpátky z jiných periodik třeba ze zahraničí, nebo prostě i přímo z Apetitu. Ach ta paměť – to nechcete 😀 Ale zase a zase to udělám znovu.
Nicméně i když i v Apetitu na prosinec 2022 zase byly recepty, které znám (včetně fotek), tak tam přesto bylo pár věcí, které mne opravdu zaujaly. A mezi nimi tyhle koláčky.
Když jsem je pekla, tak jsem měla pochybnost o tom, že se mají péct na 175 stupňů, ale nakonec s tím souhlasím. Já jsem je totiž pekla na nižší teplotu a musela jsem je péct déle a ještě dopékat. Potřebovala jsem přidat tvarohové směsi a zjednodušila jsem postup, protože jsem nepochopila, jak to udělat správně 😀 A nakonec jsem zrušila i pomazávání smetanou s rumem, protože mi nepřišlo, že by to dělalo takové dobro, jak jsem si představovala, když tam bylo to výrazné povidlí. Ale to už jsem celá já. Recept vám předávám (sobecky) tak, že to podle toho chci příště vařit já.
Na aplikaci povidlí používám špičku ze sady od Tescomy (v sadě jsou i nějaké sáčky) a k tomu jednorázový sáček taky od Tescomy. Použijte cokoliv uznáte za vhodné a funguje vám. Pokud není nic lepšího, zvládnete to i s igelitovým sáčkem, kterému ustřihnete rožek.
Tenhle recept bych se rozhodně nebála upéct v létě na pouť, nebo na podobnou událost. Je to prostě taková malá krásná poezie. A není to tak složité.
MINI KOLÁČKY S TVAROHEM A POVIDLÍM
- na 2-3 plechy, kolečka 5 cm, 60 ks
Potřeby na těsto:
- 270 g bezlepkové mouky + bezlepková mouka na podsypání
- 125 g studeného másla
- kůra z jednoho biocitronu, nebo balíček oblíbené citronové kůry (já Dr.Oetker Finesse)
- 2 vrchovaté lžíce krupicového cukru
- 1 lžička kypřícího prášku (bez lepku)
- špetka soli
- 1 lžička vanilkového extraktu
- 130 ml (bezlaktozové) smetany (klidně i na vaření)
Potřeby na náplň:
- 375 g (bezlaktozového) tvarohu
- kůra z jednoho biocitronu, nebo balíček oblíbené citronové kůry (já Dr.Oetker Finesse)
- 2 lžíce kukuřičného škrobu
- 1-2 lžíce moučkového cukru
- 1 lžička vanilkového extraktu
- několik lžic dobrého povidlí, neředit
Postup: Nastrouhejte na hrubém struhadle máslo. Odměřte smetanu, přidejte do ní vanilkový extrakt a dejte to do lednice.
Do mísy od robota dejte mouku, cukr, sůl, kypřící prášek a kůru z citronu a nechte v robotu promíchat.
Až bude máslo zase studené, tak ho spolu se smetanou přidejte do mísy a nechte propracovat na vlhké drobečky, pokud to nepůjde rovnou do kompaktního těsta.
Drobečky na vále spojte do hroudy těsta, obalte do folie (nebo dejte do krabičky) a dejte aspoň na několik hodin/přes noc do lednice.
Až budete mít těsto proležené, tak připravte náplň. Smíchejte v míse tvaroh, citronovou kůru, vanilkový extrakt a moučkový cukr.
Rozmíchanou tvarohovou směs přesuňte do zdobícího sáčku. Já si pomáhám vysokou sklenicí, která mi sáček“drží“ zatímco tam dávám tvarohovou hmotu. Dejte do lednice.
Těsto rozválejte na cca 4 mm tloušťku. Podsypávejte bezlepkovou moukou.
Vykrajujte kolečka o průměru 5 cm. Pokud nemáte vykrajovačku,možná ještě máte malou skleničku. A pokud ani to ne, tak máte třeba vykrajovačku jiného podobného jednoduchého tvaru (čtvereček třeba). A při nejhorším to rozdělte radýlkem, nebo příborovým nožem…prostě pohoda.
Vykrájené tvary dejte na plech vyložený pečícím papírem. Můžete i blíže k sobě, těsto se neroztéká.
Vyhřejte troubu na 175 stupňů.
Tvarohem ze zdobícího sáčku objeďte obvod vykrojeného tvaru. Doprostřed dejte trošku povidlí.
Pečte v troubě rozpálené na 175 stupňů 15 minut. S tím pečením to hlídejte. Já jsem to pekla na nižší teplotu a to nefungovalo tak dobře, takže tady už rovnou doporučuji původní návod a jejich teplotu, protože to by fungovat mělo.
Upečené koláčky budou zespodu růžové.
A hotovoooo 🙂
Neskladujte ve vlhku, jinak má povidlí tendenci pouštět barvu do tvarohu. Suché chladno je třeba lednička, kdyby něco. Ale samozřejmě zavřené v krabičce. Ale když potřebuji „vysušit“, tak krabičku třeba na pár hodin otevřu – nezapomenout otevřené!
Je potřeba je pěkně upéct, jinak nemají to křupnutí vespod. ale když to upečete dobře, tak to je teda pořádná pochoutka, to vám povím. Mňam! A už chápu, proč měli u receptu poznámku „pozor, ať po upečení nesníte celou mísu“.
