Moje cesta k oblíbeným vaflím a 4 recepty, které se zabydlely 🙂
Před nějakou dobou jsme pořídili domů sendvičovač. K tomu jsem už ukazovala různé inspirace na klasické zapečené sendviče. No ale ono to mělo i nástavec na vafle. Takže jsem se začala zajímat o vafle. No a taky…když si dáte vafli v kavárně, tak peněženka pláááááááče silným hlasem. Přitom to nemůže být složitý 😀 No a tady začíná ten vtip…
Mým cílem bylo najít recept na vafle, který lze rychle připravit. A to má prakticky dvě možnosti
- ráno jen vyndat z lednice a maximáně dělat nějaké úkony, než se rozehřeje vaflovač,
- ráno je udělat celé, ale taky tak jako….než se rozehřeje vaflovač 😀 Protože s hladovým dítětem za zády prostě nemůžete čekat, až se rozleží lepek v těstě.
Proč přemýšlím jen nad ránem? Inu…je to standardně sladké jídlo a já jím sladká jídla většinou jen na snídani. Výjimky jsou možné, ale budou to…výjimky 🙂
První pokus: Kamarádka dělala na Silvestra 2022 na snídani vafle. Pro velkou skupinu. Měla to skvěle vymyšlené. Večer to připravila, ráno to dělala ve vaflovači. A byly perfektní. No…já jsem zkusila to stejné a evidentně to bylo mýma rukama, protože já jsem z toho vyrobila vafle, které se tomu nepodobaly. Ale jí to skvěle fungovalo, i když do toho večer nedala sníh! Moje se ani nenadýchly, ani nic – chudáci testeři. RECEPT bych ale rozhodně nezatracovala a kamrádku už vůbec ne 😀
Druhý pokus: Protože já se jen tak nevzdávám, tak pak jsem posbírala nějaké další recepty, které jsem postupně zkoušela. Další na řadě byl Jamie Oliver, jehož recept měl fungovat na palačinky, lívanečky, vafle i takové zapečenky. No a teda…nene… Měla jsem to podezření už podle složení. Prostě to bylo tvrdé. Nadýchly se, vypadaly krásně, ale byly jako tvrdší guma. RECEPT
Třetí pokus: Moje kamarádka si všimla mého neštěstí, které jsem sdílela na FCB a poslala mi recept, který měla recept zase od jiné naší kamarádky :-). Tak jsem ho zkusila hned další den. A ten se povedl. První vafle, které mi fungovaly. Pro mne teda byly sladší, takže jsem pro další použití z receptu vyndala cukr a trošinku ubrala prášku do pečiva, protože mám raději, když je ho méně. Ale konečně dobré vafle u nás doma 🙂
Čtvrtý pokus: Přes noc kynuté vafle z receptáře Hery (internet nabízí leccos). Recept tedy měl v sobě nějaká (pro mne) náhodná čísla, takže jsem tak nějak předpokládala a upravovala, ale obecně velké nadšení! Těsto jsem použila rovnou z lednice a bylo nádherné. Tady platilo víc, než jinde, že bylo potřeba si je dát čerstvé. Ne, že by potom nebyly dobré, ale ta správná struktura prostě byla u čerstvých.
Pátý pokus: Zkusila jsem recept od mojí oblíbené Natashy. Odebrala jsem cukr a trochu kypřícího prášku. Než se rozehřál vaflovač, tak bylo těsto hotové. A to je přesně jedna z variant, která funguje. Když si ráno vzpomenu, že chci vafle 🙂
Šestý pokus jsem málem uznala, že ho zopakuji. Byly to čokoládové vafle od Florentýny z Kuchařky pro dceru. Ubrala jsem cukru na 50 g. Chutnaly dobře a díky polohrubé mouce byly křupavé a hodně lehké. Ale na mne byly nějak moc lehké. A zastudena to vůbec nepřipomínalo vafle, i když to pořád bylo dobré. Nicméně když jsem je jedla s meruňkovou marmeládou a šlehačkou hned čerstvé, tak ho byla moc příjemná kombinace. Jako změna ideální. Nezatracovat…
Sedmý pokus byly vafle kynuté přes noc a ráno se přidaly žloutky a sníh. Jakoby…těsto bylo hodně husté, takže jsem do receptu přidala trošku mléka. Tyhle vafle chutnaly velmi příteli. Nebyly sladké. A byly absolutně nejlepší ve studené verzi z porovnávaných vzorků.
Osmý pokus byly vafle od jiné kamarádky, která se nade mnou slitovala a poskytla mi svůj oblíbený recept. Množství cukru zmenšeno na 50 g. Na těchto vaflích je ale zajímavé to, že se míchá hladká a polohrubá mouka. Z nějakého magického důvodu měly tendence se mi přilepovat a trhat podélně, i když mi to jiné nedělaly (neroztrhla se nakonec žádná, ale…chtěly). A chuťově byly lehké – to ta polohrubá mouka. Tak jsem je nakonec mezi nejvíc oblíbené nezahrnula, ale vlastně si myslím, že to je jen otázka mého vaflovače a osobních preferencích.
Vyloučila dříve nalezené recepty (ale vy to dělat nemusíte)
- od MaruškyVeg, protože měl v sobě jen kypřící prášek (bojím se podobnosti s ad 2)
- od Kitchenette (protože se mi nechtělo vymýšlet, co se žloutky navíc)
- od Babishe (protože je tam „cornmeal“ a já to nemám doma + podmáslí a to taky nemívám doma a tak nějak se mi ráno nechce přemýšlet nad náhradou)
- od kamarádky (protože základní doporučený postup byl odležet hodinu těsto a já se nechci v tomto případě odchýlit, protože věřím na funkčnost toho původního)
- od Brýdové (protože jeden recept měl jen kypřící prášek a s tím nemám dobrou zkušenost a druhý psal „křupavé“ a to mě nelákalo)
Poučení pro všechny pokusy:
- pokud si dobře nerozpálíte vaflovač, tak bude dobrá až ta druhá vafle 🙂
- vafle si sice můžete dát i později, ale tak nějak…jezte to čerstvé, nebo to prostě není vůbec ono (až na čestné výjimky)
- během pečení vychází z vaflí pára (to je správně), v té době neotvírat, je to první cca 2-3 minuty, „odměnou“ za otevření může být roztrhnutí nedopečené vafle
- pokud vafle chcete uchovat pro budoucí generace (jakože třeba než se dopečou všechny a servírovat společně), dejte je do trouby na 60-80 stupňů s vypnutým horkovzduchem a mějte je na mřížce
- další moc pěkné rady zpracovala třeba Florentýna
- když vafle hned neodkládám na talíře stolovníků, tak je nechávám pár minut vychladnout na podložce (je to vršek od toastovače určený na rozpékání pečiva), aby se nezapařily a nebyly navlhlé
Když jsem se snažila dostat se k nějakému vaflovému ideálu, asi bych měla popsat, co jsem tím i myslela. Podle mne správná vafle je rozhodně „vytvarovaná“. Takže se prostě tak nadýchne, že má čtverečky na obou stranách. Zároveň musí být ale měkká uvnitř. A aby toho nebylo málo, tak s křupavou jemňoučkou krustičkou shora. Nesmí být ale příliš křupavá, to mi zavání tvrdostí. Nemám ji ráda moc sladkou, protože si k ní nejčastěji dávám něco sladkého.
Množství mi vždycky tak nějak vyšlo na 3 – 4 dospělé, nebo 2 dospělé a 2 děti…hodně různě
Jaký mám doma vaflovač? Je to obyčejná Eta s výměnnými plotýnkami. Žádné výkonné dělo, tak to nějak ujde. Taková ta věc do 1.000,- Kč, v které uděláte panini, nebo zapečené sendviče.
Takže tady máte čtyři recepty – liší se přípravou rovnou, nebo přes noc. A použitím sněhu, kypřicího prášku, sody a droždí. A všechny jsou naše oblíbené.
1. Vafle připravované rovnou (ten třetí pokus)
- zvlášť sníh, kypřící prášek
Potřeby:
- 150 ml mléka
- 3 vejce
- 7 lžic (75 ml) rostlinného neutrálního oleje
- 175 g hladké mouky
- 1,5 lžičky prášku do pečiva
- 1/2 lžičky soli
Postup: Nejdřív začněte zahřívat vaflovač 🙂
Smíchejte v míse suché ingredience.
Rozdělte žloutky a bílky a bílky ušlehejte se solí do tuha.
Žloutky, mléko a olej zamíchejte do suché směsi. Potom přidejte na dvě části bílek a jemně vmíchejte.
Vznikne vám nadýchané těsto.
Do opravdu vyhřátého vaflovače dáme cca dvě lžíce a trochu rozprostřeme. Vaflovače se standardně ničím nevymazávají.
Pečte 5-7 minut. Hotové mají být opečené dohněda, naskočené a ….no prostě víte, jak má vypadat vafle 🙂
Vafle jsou hotové. Jezte je hned…
2. Vafle připravené rovnou (ten pátý pokus)
- šlehají se celá vejce, s kypřícím práškem
Potřeby:
- 2 vejce
- 1 lžíce cukru
- 120 ml chuťově nevýrazného oleje
- 410 ml (bezlaktozového) mléka
- 2 lžičky vanilkového extraktu (nebo tak něčeho)
- 250 g hladké mouky
- 2 lžičky prášku do pečiva
- špetka soli
Postup: Nejdřív začněte zahřívat vaflovač 🙂
Celá vejce s cukrem šlehejte (hustou, šlehačkovou) metlou 3 minuty.
Smíchejte tekutiny (mléko, olej, vanilkový extrakt) a vmíchejte do našlehaných vajec.
Smíchejte suché ingredience – mouka, kypřící prášek, sůl.
Smíchejte suché ingredience s mokrou hmotou. Můžete třeba metličkou, ale nepřešlehávejte to.
Do vaflovače jsem dávala 3-4 lžíce těsta.
Pekla jsem 5 minut (měkké a jemné vafle), nebo 6 minut (vafle, co křupnou na okraji).
Vafle jsou puntíkované protože jsem jim ubrala prášek do pečiva a nenaskakují tolik. Pokud dáte 3 lžičky prášku do pečiva, tak to „spravíte“. Ale já ho ráda používám co nejméně. A neumím se rozhodnout, jestli mi vafle chutnaly víc, když byly upečené na 5 nebo 6 minut.
3. Vafle kynuté přes noc (ten čtvrtý pokus)
- bez kypřícího prášku ale se sodou, bez sněhu, s droždím
Potřeby:
- 260 g hladké mouky
- 1,5 lžičky sušeného droždí (cca 1/2 sáčku)
- 1 lžička jedlé sody
- 0,5 lžičky soli
- 1 lžíce krupicového cukru
- 2 vejce
- 420 ml (bezlaktozového) mléka
- 60 g másla
- 60 g Hery
- 1 lžička vanilkového extraktu
Postup:
Smíchejte suché ingredience – mouka, sušené droždí, soda, cukr, sůl.
Smíchejte tekuté ingredience – rozpuštěné máslo s Herou, mléko, vanilkový extrakt a vejce. Rozšlehejte. Mléko netřeba ohřívat, trochu to ohřeje to rozpuštěné máslo s Herou, spíš jen abyste „neuvařili“ vejce a droždí.
Smíchejte suché a mokré ingredience do hladkého těsta.
Smíchané těsto zakryjte a dejte na noc do lednice.
Ráno vyndejte směs ven (vidíte, je nakynutá) a rozpalte si vaflovač.
Do rozehřátého vaflovače dejte cca 2 lžíce směsi.
Pečte 5-6 minut.
Jezte je čerstvé a užijte si je.
Tahle verze by vlastně uměla to, když pro pár lidí uvaříte první várku. Pak pro další lidi druhou várku a mezi tím by to bylo v lednici. Když třeba někdo přijde později ke snídani, nebo prostě jen někdo vstane moc brzy 🙂
4. Vafle kynuté přes noc (ten sedmý pokus)
- bez kypřícího prášku a sody, se sněhem, s droždím
Potřeby:
- 2 cups/240 g hladké mouky
- 1 lžíce cukru
- 2 lžičky instantního droždí (není to celý pytlíček)
- 1/2 lžičky soli
- 370 ml (bezlaktozového) mléka
- 113 g másla
- 1 lžička vanilkové pasty / 1/2 lžičky vanilkového extraktu
- 2 vejce rozdělené na žloutky a bílky
Postup:
Smíchejte suché ingredience – mouka, sušené droždí, cukr, sůl.
Rozpusťte máslo. Mléko smíchejte s vanilkovou pastou. Mléko nemějte horké, abyste za chvílku „nezabili“ droždí“.
Smíchejte suché a mokré ingredience do hladkého a hustšího těsta.
Smíchané těsto zakryjte a dejte na noc do lednice.
Ráno vyndejte směs ven (vidíte, je nakynutá) a rozpalte si vaflovač.
Během toho, co se rozpaluje vaflovač, tak si vyšlehejte sníh z bílků. A pak ho přidejte spolu se žloutky k těstu. Promíchejte. Těsto je poměrně husté, poněkud jsem se divila, ale pak fungovalo dobře, takže jsem mléka do receptu přidala jen trošinku.
Do rozehřátého vaflovače dejte cca 2 lžíce směsi.
Pečte 5-6 minut.
Tadáááá.
S čím si rádi dáváte vafle?
- Co takhle lemon curd (domácí, nebo i kupovaný) a malinová/jahodová marmeláda a šlehačka nahoru
- banány, nutella, šlehačka
- marmeláda
- skořicový cukr
- ovoce, šlehačka, rozpuštěná čokoláda
- ovocná šlehačka (rozmixované ovoce smíchané se šlehanou smetanou)
- javorový sirup/med
- kysaná smetana, granko
- (oslazený) tvaroh, jogurt
- banány, pekanové ořechy, javorový sirup
- pařížská šlehačka, banány, karamel
- rozpuštěná čokoláda, zmrzlina, šlehačka
- šlehačka a jahody a strouhaná čokoláda
- avokádo, losos, ztracená vejce
- ztracená vejce, holandská omáčka, špenát
- opečená šunka/slanina, sázená vejce (volská oka)
- smetanový sýr, rajčata/ředkvičky
Tak co? Odvážíte se taky? Jak vidíte – žádný učený z nebe nespadl. A já jsem se prostě jen odmítla vzdát, když se to napoprvé ani napodruhé nepovedlo 🙂 Najděte si svoje oblíbené recepty.
P.S. Mimochodem umíte si představit, kolik jsem na tohle spotřebovala testerů/figurantů? 😀
