Samozřejmě, že by to bylo levnější, efektivnější a výsledek by byl hezčí, kdybych si dřevěnou lžičku koupila. No jo, jenže to bych si nemohla hrát se dřevem.
Dřevo jsem pořídila od uživatele radomil z
fleru https://www.fler.cz/radomil,
protože jsem kromě lžičky potřebovala i dřevo na další projekt. Pokud by vám
šlo o lžičku, může se vám líbit prodej dřevěných polotovarů třeba tady
https://www.kutil.cz/rucni-naradi/pro-praci-se-drevem/rezbarske-nastroje/polotovar-lipovy-pro-rezbu-narex-lzice-8961-30/
nebo obecnější kousky tady
https://www.drevorezba.cz/kategorie.aspx?kategorie=3353&nadkatgorie=3342
Sadu dlát jsem si mohla půjčit, což je pro začátek asi nejlepší. Ty nejlevnější a lehce ztupitelná dláta vůbec nechcete. Ráda pracuji i s nožem a i tak už jsem dřív něco vyřezala, ale teď jsem chtěla dláta. Zjistila jsem, že ze sady mi na to moje pižlání stačí spíš menší klasické ploché dláto a jedno duté (jakože půlkolečko). Speciální dláto, co nevím, jak se jmenuje, ale vypadá jako drápek, tak to jsem bohužel neměla. Základní poučka je „vždycky směrem od sebe a od svých rukou“, ale dodržet ji, je v zápalu boje hodně těžký úkol. Nakonec z toho bylo jen jedno zranění, což je nadprůměrný výsledek, řekla bych 😀
https://www.kutil.cz/rucni-naradi/pro-praci-se-drevem/dlata/
Protože jsem dostala „zakázané“ se dlátem říznout, nebo jinak přizabít (ono se to v těhotenství moc nehodí), tak jsem práci dělala na domácím skládacím ponku se svěrákem (proto taky na některých fotkách ten podezřelý kus dřeva navíc, to bylo na upnutí do svěráku). To myslím, že je vcelku dobrá věc, když člověk doma něco kutí a nechce si provrtat podlahu, nebo proříznout stůl/botník. Při nákupu doporučuji si to osahat naživo, některé nám přišly hodně nestabilní a nosnost 400 kg atp. jsme jim vůbec nevěřili. Jmenuje se to něco jako „stůl pracovní skládací“, třeba tak něco pro představu. Výhoda toho, že máte ten stůl doma je asi ta, že pak je tendence doma vrtat/brousit/řezat….a nevýhoda toho je, že z řezání, vrtání a broušení jsou piliny a prach 😀
https://www.hornbach.cz/shop/Stul-pracovni-850x550x112mm-skladaci-KETER/5897754/artikl.html
Zkoukla jsem si několik návodů, jak se vyrábí lžíce. Usoudila jsem, že žádný není úplně můj případ a začala jsem si to dělat po svém. Kombinací všeho a toho, co se mi zrovna chtělo dělat. V jedné fázi jsem třeba přešla na práci se smirkovým papírem (normálně mu říkám šmirgl, to jen kvůli vám), ale pak se mi to nelíbilo, tak jsem to celé znovu opracovala dlátky. Prostě jsem si hrála.
http://lesnizelva.blog.cz/1406/vyroba-drevene-lzice-obrazem-navod
http://wastelandrangers.blogspot.com/2012/08/jak-vyrezat-drevenou-lzici-how-to-carve_14.html
http://rezbari.cz/vyrezavani/jak-vyrezat-drevenou-lzici
https://cze.beashandmade.com/how-carve-wooden-spoon-with-few-simple-hand-tools-95789
https://www.youtube.com/watch?v=a2vev1r9MNY
Tak můžete mrknout na fotky a třeba se inspirovat. Ještě bych chtěla vyřezat něco, ale uvidíme, kdy to bude hotovo.
Takhle nakonec vypadala lžička pře napouštěním voskem/olejem.
No a pak bylo potřeba lžičku ošetřit. Vosk jsem použila z včelařství Vydra. Prodávají krychličku cca 50 g za 38 Kč. Moje metody napouštění voskem byly vtipné a nebyly správné. Nechtěla jsem googlit, chtěla jsem si zase hrát. Tak jsem rozpuštěný vosk lila postupně na lžičku. Pak jsem to seškrábávala dolů, pak jsem to tam zase vtírala 😀 Krásně to vonělo a bavilo mě to si s tím hrát.
Jinak se doporučuje na napouštění lněný olej, nebo směs lněného oleje a včelího vosku. A nahřát dřevěný objekt fénem, nebo opatrně v troubě a potom vtírat teplý vosk/voskovou směs hadříkem. Rozhodně se to nepolévá 😀
A tady je hotová lžička.Je trochu křivá, ale vlastně moc hezká. Letošní BPA (Bitva pěti armád) je zrušené, tak snad příští rok si tuhle fešandu budu moct vzít do terénu (už vím i jak na ty šípy).
Tak můžete mrknout na fotky a třeba se inspirovat. Ještě bych chtěla vyřezat něco, ale uvidíme, kdy to bude hotovo.
