Sladké pečené · Zimní a vánoční

TŘENÉ LINECKÉ SLEPOVANÉ

Svatý grál všeho lineckého…a že já jsem nějaký fajnšmekr.

Tenhle recept je starý rodinný recept mojí milované tetičky, která už mi bohužel nikdy nezavolá, ani linecké neupeče. A proto pro mne bylo opravdu důležité si pohrát s recepturou tak, aby se zjednodušila a zůstala v provozu. Originál totiž není vůbec jednoduchý a pěkně z něj bolí ruce 🙂 Bylo to ale cukroví, které jsem od tetičky zbožňovala nejvíc, a tak u ní na tradičním vánočním talířku pro mne vždycky bylo.

Jak se liší třené linecké a klasické linecké? No…co do složení, tak vlastně vůbec. Jenže technologií zpracování (ono zmíněné „tření“) vzniká křehká struktura, která se rozplývá na jazyku. Jak poznáte, že je to úplně nejlepší na světě? Když nabídnete dětem, hned uvidíte….a ano, testováno na dětech…:-)

Předložím vám dvě verze receptu. Originální a upravenou.

Originální třené linecké podle tetičky

P: 37,5 dkg másla, 45 dkg hl. mouky, 11 dkg cukru, 1 celé vejce

PP: Máslo utřeme s cukrem a vajíčkem – vyšlehat strašně moc dobře. Do vypěněné hmoty nasypeme mouku. Mouka se nesmí zamíchat ale vtírat třeba vařečkou, je to důležité. Nenechávat zaležet. Hned stříkáme sáčkem s polohvězdičkou na plech a pečeme. Slepujeme marmeládou a polomáčíme nebo stříkáme čokoládou. Teplota pečení cca 170 stupňů. Doba pečení do růžova okraje.

Jak vidíte, je v tom hodně lásky a lidské energie, protože vtírat mouku vařečkou a následně ručně sáčkem stříkat na plech, tak to je pěkně namáhavá práce. Já jsem věděla, že takový recept bych prostě nedělala, už se znám. A vlastně nikdo v okolí se do toho nepustil, takže by recept býval asi zanikl a zůstal jen ve vzpomínkách. A tak jsem se mohutně zamyslela a udělala jsem svoji moderní verzi.

TŘENÉ LINECKÉ SLEPOVANÉ podle Minnie

P: 375 g měkkého másla, 455 g hl. mouky, 110 g cukru, 1 celé vejce

PP: Máslo s cukrem a vejcem vyšleháme do skoro bílé pěny šlehací metlou v mixéru. Na obrázku je to výrazně žlutější, než ve skutečnosti.

Vyměníme v mixéru metlu za hnětací hák (ne, nesmí se pokračovat se šlehací metlou!). Seškrábneme máslovou směs dolů na jednu hromádku stěrkou. Přisypeme mouku. Necháme zpracovávat, dokud není mouka řádně zapracovaná a těsto hlaďoučké. Bude ale v této fázi hodně měkké, tomu se nedivte. Těsto zabalíme např. do folie a dáme vychladit do lednice.

Budeme potřebovat mixér s nástavci na „strojkové cukroví“, neboli Nástavec na výrobu stříkaného pečiva. Něco takového, co se přidává na mlýnek na maso např.
https://www.mall.cz/prislusenstvi-roboty/bosch-nastavec-na-vyrobu-strikaneho-peciva-muz-45-sv-1

Než budete skládat mixér, vyndejte odležené a vychlazené těsto na chvíli z lednice, ať není úplně tvrdé na kost. Ale nesmí změknout moc, jinak to taky nebude fungovat. Asi tak než najdete a sestavíte mixér. Co se týká nástavce, tak doporučuji použít jeden z těch dvou prostředních vzorů (já mám ten víc vlevo), protože tou placatou částí to slepujete k sobě. No a pak protlačujete prostě těsto mlýnkem… Je to ideálně „dvojmužná“ práce, protože jeden obsluhuje těsto směrem do strojku a mlýnek, druhý drží těstového hada a opatrně ho co nejdelšího pokládá na připravenou podložku a krájí. Ale jde to i v jednom a ještě fotit 😀

Hady postupně nakrájejte na přiměřené a stejně velké kousky, protože po upečení budete slepovat. Dejte na pečící papír.

Já peču cca na 160 stupňů kolem 10 minut. Ale spíš jde o růžové okraje pečiva. A pozor, jakmile zrůžoví okraje, tak pak je tam jen malý okamžik, kdy se to upeče moc a to už není dobré. Dávejte pozor jako ostříži

Slepování a promazávání musí být samozřejmě rybízovou marmeládou z červeného rybízu. Doporučuji verzi bez zrníček (jinak je to jak sjíždět schody po zadku dolů). A protože pro mne tento recept je zásadní, tak jsem si pro něj v létě dělala speciální marmeládu z červeného rybízu – pouze červený rybíz a cukr. Cedulka je na skleničce fakt už z léta. Osobně jinak rybízovou marmeládu nejím, ale tady to bez ní prostě není ono. A „Lineckou směs“ tam nedávejte, nebo mi to neříkejte 🙂

Po slepení můžete polomáčet, nebo pocákat čokoládou. Já mám raději jen pocákat, protože pak je tam méně čokolády, což mi vyhovuje. No a to je všechno.

Svoji verzi receptu jsem tetičce stihla předvést ještě v době, když žila. Vůbec se nezlobila, spíš ji to potěšilo. A prý je mám tak dobré, jako ona. To samozřejmě a rozhodně ne, ale je mi velkou ctí se blížit úžasnému originálu.

Děkuji tetičko za vše! Vzpomínám často.

P.S. Kdo mne znáte, ano, je to ta moje nejmilovanější tetička, kterou už přes rok nemám.

Moje kolekce cukroví na Vánoce 2019

Tohle sdílím!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *